Prohlídková štola "Starý Martin" je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.Otvírá severozápadní část žíly Lukáš,která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Žíla Lukáš patří k mnoha mnoha plochým rudním žílám, uloženým v rulách krupského důlního revíru.Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. Žíla Lukáš však měla vyjímečný charakter. Její směrná délka je kolem 2 km a jedná se tedy o nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě.

Žíla Lukáš má ve většině svého průběhu větší mocnost, průměrně 15 - 20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu.Bohatý úsek žíly Lukáš byl v nejstarších dobách těžen od jejího výchozu na den a posléze pak množstvím jam různých hloubek.V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu.

Nejstarší práce spadají pravděpodobně do 14.století a na povrchu po nich zůstalo mohutné pole odvalů. Důlní díla pochopitelně zastihla a těžila též méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš. Ze 14. stol. nejsou zachovány o báňském provoze téměř žádné písemné zprávy. Teprve krupský horní řád z roku 1482 se již zmiňuje o ražbě a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz (místně Duršlovka), jejíž ražba byla zahájena ke konci 60. nebo začátkem 70. let 15.století.Její ústí je cca 30 m pod štolou Martin a její průběh je znám pouze částečně z mapy J. Zechela z roku 1704. Větší část lze pouze rekonstruovat dle indicií v mapě a písemném materiálu. Jednalo se o dvě štoly o rozdílu úrovní cca 90 m. Prostoru dolů pod Komáří vížkou dosáhla dědičná štola až v polovině 16. století a její celková délka byla cca 1,5 km. V historických dobách byla několikráte zmáhána, naposledy v roce 1704, ale zmáhání se nepodařilo. V současné době je dědičná štola nepřístupná, ale její spodní úsek odvádí většinu důlních vod z celého prostoru štoly Martin. Prakticky do konce 18. století probíhala těžba žíly Lukáš četnými jámami s velmi malým plošným rozfáráním.V roce 1864 koupily krupské doly bánští Schiller a Lewald , kteří se pokusili o modernější a komplexnější otvírku hlavních rudních žil, mezi nimi též žíly Lukáš. Bylo započato s ražbou štoly Martin. Samotní podnikatelé konstatují ve svých pracech, že v roce 1868 je "štola Martin dlouhá již 120 láter ( cca 227 m) a je jen několik málo láter pod žilou a s jistotou se očekává její naražení". 

Po naražení žíly byla po žíle vyražena hlavní sledná chodba a z ní pak byly raženy dovrchní chodbice po úklonu žíly a další patrové sledné a měrné chodby. Takto vytvořené bloky byly pak těženy a vydobyté prostory založeny hlušinovým materiálem.Zajímavé bylo zjištění, že na žíle Lukáš byly vedle starých porubů, kde byla použitá prastará dobývací metoda "sázení ohněm", otvírány a následně dobývány dosti bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené. Ti raději vyřizovali slabší žíly blíže povrchu a větším hloubkám se zpravidla vyhýbali. Po tomto zjištění se těžba cínových rud v 70. letech 19. století soustředila na dobývání bohatých partií žíly Lukáš ze štoly Martin. Z bezpečnostních důvodů již v této době a dále pak několikráte později nařizoval báňský úřad nutnost zřízení druhého vchodu do dolového pole. Toto bylo neúspěšně zkoušeno několikráte od doby podnikatelů Schillera a Lewalda a až do konce prací zmáhání jam König David nebo Lukáš.

Historický přehled prací provedených v tomto století ve štole Martin
1912	umírá i druhý ze společníků, Schiller, a zmáhání jámy König David nebylo dokončeno
1916	založen válečný provoz „Militärbergbau in Graupen“. Byl zvětšen profil štoly Martin a byly položeny koleje. Koncem roku 1916 vojenská správa zastavila důlní provoz a důl byl prodán Škodovým závodům v Plzni
1919	v polovině roku začalo zmáhání jámy Lukáš
1920	novým majitelem se stává Hugo Mautner, pokračují práce v porubech a na hloubení jámy Lukáš, kde bylo dosaženo hloubky 70 m. V provozu byly tři poruby a důl zaměstnával 120 horníků
1922	v polovině listopadu byl provoz zastaven
1923	pouze udržovací práce, stav 8 horníků
1928	těžební a kutací práva byla předána anglickému syndikátu, později se ukázalo,že podvodnému
1940 až 1945	za války byla štola znovu vyzmáhána včetně dobývek, provedeno ovzorkování bohatých pilířů, byly vyraženy dvě úpadnice pod úroveň hlavní sledné chodby, z nichž severnější byla proražena do staré dědičné štoly Dürrholz. Dále byl ražen překop pod Komáří vížku, jako průzkumné důlní dílo k dořešení ložiskové problematiky
1945 až 1956	byl dokončen překop pod Komáří vížku, ale nepřinesl jednoznačné závěry. Těžební organizace koncem 50. let tento prostor opustila. Ústí štoly se postupně zabořilo a štola se stala nepřístupnou
1998	historický portál štoly Martin byl likvidován a nahrazen betonovým
1999	zahájeny zmáhací práce na znovu otevření štoly Martin jako prohlídkové trasy pro seznámení návštěvníků podzemí s historií dobývání rud
2000	15.9. Slavnostní otevření prohlídkové štoly Starý Martin v rámci projektu „Příhraniční naučná hornická stezka“

Návštěvník může shlédnout tyto hlavní zajímavosti:

Charakter ražení historických dlouhých důlních děl.

Rozdíly ve vyztužování prostor v minulosti až po současnost.

Způsoby dobývání na vybraných místech dokumentující rozvoj technologie těžby.

Charakteristické úseky žíly Lukáš s její minerální výplní.

Druhotnou pseudokrasovou výzdobu některých důlních děl, kde se za desetiletí až staletí vytvořila působivá drobná krápníková výzdoba

K přiblížení těžby slouží i expozice důlní techniky, která je prezentována návštěvníkům na prostranství za silnicí a před štolou. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si z blízka zajímavé důlní stroje, které byly používány především pro práci v podzemí.

Pokyny pro návštěvníky:

K prohlídce štoly "Starý Martin" se doporučuje návštěvníkům pevná obuv a teplé oblečení

Teplota ve štole je (i v létě) asi 8-10°C

Prohlídka trvá přibližně 45 minut

Délka trasy je 1 000 m (tam a zpět)

Školní skupiny předem nahlásit

Výklad v cizím jazyce příplatek 100% osoba, 100% kolektiv

Vstup dětem do 5 let není povolen

Fotografování a videonatáčení povoleno

P R O V O Z N Í D O B A

od 1.5. do 30.10.2013

CELOTÝDENNÍ PROVOZ

Po – Ne 9.30 16.15

Polední přestávka od 12.30 do 13.00 hodin

Začátky prohlídek : 9.30., 10.30., 11.30., 13.15., 14.15., 15.15., 16.15 hodin

Minimální počet návštěvníků k prohlídce dolu 2 dospělé osoby(z bezpečnostních důvodů musí být v podzemí vždy fyzicky dvě dospělé osoby+průvodce), maximální 20 osob.

U objednaných školních výprav určí počet průvodce po dohodě s pedagogy.

V S T U P N É

Dospělí................................................................................. 70,- Kč / osoba............3,00 €

Děti do 15 let........................................................................ 30,- Kč / osoba...........1,50 €

- děti od 5 do 15 let

Studenti, důchodci................................................................50,- Kč / osoba.......... 2,00 €

- studenti do 20 let, po předložení dokladu o studiu

- důchodci od 60 let po předložení OP

Rodinný pas : vstupné zdarma pro max. 2 děti

Kolektivy :

- školní výprava................................................................. 25,- Kč / osoba............1,00 €

- děti a studenti do 20 let

- ostatní výpravy ( 15 – 20 osob).....................................1.000,- Kč / výprava....40,00 €

Příplatek za výklad v cizím jazyce....................................100 % á osoba, 100 % kolektiv

- výklad v cizím jazyce nutno objednat předem

Poplatek za fotografování.................................................. 50,- Kč..........................2,00 €

Poplatek za pořizování videozáznamu.............................100,-Kč...........................4,00 €

Tel.: 417 822 154, 724 260 711

Majitel, správce a provozovatel objektu : Město Krupka, závodní : Alois Rittig

zdroj informací: informační portál Města Krupka

webové stránky: ZDE