Hudba Dukly zní trochu jako cesta poslední tramvají domů. Melancholická, zasněná a zvláštně uklidňující.

Kapela vyrostla na pražské alternativní scéně a postupně se stala jedním z nejzajímavějších jmen domácího indie. Jejich písničky stojí na jemných kytarách, syntezátorech a textech, které dokážou z obyčejných momentů vytáhnout emoci, kterou člověk zná, ale neumí ji úplně popsat.

Dukla často zpívá o městě, vztazích, vzpomínkách nebo pocitu, že člověk někam patří a zároveň trochu nepatří nikam. Není to prvoplánově smutná hudba - spíš tiché pozorování okolního světa.

Mezi nejznámější skladby patří „Gripen“, „Z dálky“, „Prší třetí den“ nebo „Druhej břeh“.

Naživo funguje Dukla skoro hypnoticky. Světla, pomalu gradující beaty a publikum ponořené do atmosféry, která spíš vtahuje dovnitř, než aby tlačila na efekt.